Kultura žití
Síň židovské kultury a tradice

Síň židovské kultury a tradice

Za dnešní pestrost národnostních menšin a věrovyznání v Daruvaru můžou rozsáhlé migrace obyvatel z různých částí Evropy.

Rozvojem okolností se do těchto končin začátkem 19. století dostali Židé z Burgenlandu, kteří v roce 1860 v Daruvaru založili Židovskou obec. Nejvyšší počty měli v období mezi dvěma světovými válkami, kdy jich tu bylo na dvě sta. Židovské rodiny velice kladně ovlivnily rozvoj Daruvaru, zabývaly se stavitelstvím, lékařstvím, obchodem, zakládaly průmyslové závody. Židé byli mezi prvními bankéři ve městě a jeho okolí.
Židovská synagoga byla vystavěna v roce 1860, zároveň se založením židovské pospolitosti v Daruvaru. Byla vysvěcena v roce 1862. V padesátých letech 20. století se z ní stává Kulturní dům. V roce 1993 ji odkoupila a rekonstruovala Evangelická pentekostální církev.

 

Na území Římského lesoparku je chráněná kulturní památka, Židovský hřbitov, která se datuje na začátek 19. století. Mezi hustým lesním porostem je mýtina, z níž se vypíná na 160 větších a menších pomníků ze žuly a mramoru. Nápisy na nich jsou zapsány hebrejštinou, němčinou i chorvatštinou. První židovští přistěhovalci osídlili území Ivanova Pole (Steklany) během stavby místní manufaktury skla. Pomníky a pozůstatky z toho hřbitova byly později převezeny na hřbitov v Římském lesoparku. V roce 1973 byl hřbitov zapsán jako kulturní památník obětí fašistického teroru.

 

  

Historický významná osobnost, Žid který první vystřelil na nacisty, pocházel z Daruvaru. David Frankfurter, roč. narození 1909, syn tehdejšího daruvarského rabína, se zapsal do dějin jako bojovník proti nacizmu tím, že v Davosu spáchal atentát na vůdce švýcarské pobočky nacistického hnutí Wilhelma Gustloffa. Vzdal se švýcarské policii a po odpykání trestu zbytek svého života strávil v Izraeli jako důstojník izraelské armády. Dnes několik světových náměstí a ulic nese jeho jméno. 


 

Na památku na daruvarské Židy byla na zámku hraběte Jankoviće zřízena Pamětní síň židovské kultury a tradice. Upravila ji daruvarská Židovská pospolitost. Svými exponáty nastiňuje jen malou část židovského kulturního dědictví.

 

• ARON HA-KODEŠ (svatá archa) je skříň, v níž se v synagoze uchovává Tora. V nejstarších synagogách byla aron ha-kodeš přenosná truhlice, od 16. st. dostává estetický a architektonický rámec. Aron ha-kodeš je nejsvětější částí synagogy, je to symbol archy úmluvy i Svatyně nad svatyněmi Jeruzalémského chrámu. Je chráněný PAROHETEM.

 

 

 

• PAROHET je závěs z drahocenné, bohatě vyšívané látky na aron hakodeši. Symbolizuje závěs pouštní svatyně a závoj před Svatyní nad svatyněmi Jeruzalémského chrámu. Je vyrobena ze sametu, plyše, hedvábí, saténu či brokátu, je vyzdobena zlatými třásněmi, stuhami nebo i perlami. Zlatými nebo stříbrnými nitmi se vyšije jméno dárce, název synagogy, které byl parohet darován. Parohet je největší a nejrozkošnější ozdobný předmět v synagoze.

 

• KIPA čili JARMULKA je kulatá pokrývka hlavy, kterou židovští muži nosí na týle. Kdysi se nosila po celý den, ale dnes pouze při obřadech a příležitostech, kdy se chce zdůraznit židovská identita. Kipa se nejčastěji vyskytuje v černé barvě, ale v dnešní barvě je i v ostatních barvách.

• MENORA je svícen se sedmi rameny. Patří k obřadním předmětům svatého stanu – pouštní přenosné svatyně a Druhého jeruzalémského chrámu. Představuje Ducha Božího a Toru. V roce 1948 se stává oficiálním znakem Státu Izrael.

 

• JAD je ukazovátko ve tvaru ruky s napřaženým ukazováčkem, které se používá při čtení Tóry, protože se řádků Tóry nesmí dotýkat prsty. Většinou je vyrobeno ze stříbra, ale může být také dřevěné nebo ze slonoviny.

 

• CHANUKIJA je osmiramenný svícen nebo lampa používaná v období svátku CHANUKA, kterým se oslavuje osvobození Jeruzalému od řeckých dobyvatelů ve 3. st. p. n. l. a znovuvysvěcení Chrámu. V průběhu 8 dní se rozžíhá jedna svíce po druhé. Devátá svíčka, tzv. ŠAMAŠ (sluha) slouží k rozžehnutí ostatních svící. Chanukije sefardských Židů se zavěšují a u aškenázských jsou stojaté.

 

• ŠABAT u Židů představuje sobotu tj. sedmý den v týdnu, den odpočinku, kdy se nesmí pracovat.

• Tora představuje Písmo svaté čili Bibli, zásadní židovský náboženský zákon. Z Tory se čte ve Chrámu a synagogách. Schraňuje se v aron ha-kodeši. Tora je židovská psaná kniha zákona, obsahuje pět knih Mojžíšových:

1. Be-rešit (Genesis)
2. Šemot (Exodus)
3. Va-jikra (Leviticus)
4. Ba-midbar (Numeri)
5. Devarim (Deuteronomium)

 

Pamětní síň Židovské kultury i tradice můžete navštívit v období 13. 5. – 30. 9. každou sobotu od 9:30 h do 12:30 h. Pro návštěvy v pracovních dnech se přihlaste do Turistického úřadu Daruvar, náměstí Trg kralja Tomislava 12, tel. 043/331-382.

Události

Jako významné výrobně-obchodní centrum se z města stalo i důležité kulturní centrum, v němž se konají četné kulturní a zábavné programy.
Události

Webkamera Daruvar

Prostřednictvím turistické kamery Turistické pospolitosti Daruvar-Papuk chutenejte ve vysoce kvalitním zobrazování každodenních událostí mĕsta Daruvar.
  •